„Život má ten smysl, který mu dáme.“

Česká společnost slaví 30 let svobody, ale bez dialogu se dál neposune

Za několik málo dní si občané bývalého Československa připomenou události 17. listopadu roku 1989. Od chvíle, kdy naše společnost znovu začala budovat demokracii, uplyne již neuvěřitelných 30 let. Český rozhlas přemýšlel, jakým způsobem se listopadovým událostem věnovat a zvolil podle mého názoru velmi důstojnou cestu. Podařilo se mu na jedno pódium přivést osobnosti, které určovaly vývoj naší republiky i okolních zemí po roce 1989, a také řadu renomovaných expertů - sociologů, historiků či ekonomů. Konference "Evropa bez železné opony: 30 let svobody" se tak stala možná jednou z posledních příležitostí, jak aktéry revolučního roku 1989 vyslechnout, vyzpovídat, konfrontovat a zhodnotit, jestli byly jejich i naše naděje a ideály naplněny.

Bývalí prezidenti Václav Klaus a Lech Walesa, někdejší diplomaté Michael Žantovský a Magdaléna Vášáryová, šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik, maďarský europoslanec Tamás Deutsch, slovenský politik a diplomat Milan Kňažko, politologové Jacques Rupnik a Yascha Mounk, profesor Jiří Přibáň, ekonom Tomáš Sedláček či předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský - to jsou jen některé z osobností, které v rámci konference vystoupily. Jejich projevy či příspěvky do diskuse byly zajímavým a často rozdílným pohledem osobním i odborným na to, kam se česká společnost posunula, jaké jsou její další příležitosti i co jí může hrozit. To, co všechny řečníky spojovalo, však byl nesporně zájem o dialog a zájem o to dialog vést. 

Utvrdilo mě to jen v mém přesvědčení, že - když budu lehce parafrázovat známý citát T. G. Masaryka - každý musíme snést mínění toho druhého; demokracie znamená diskusi. V posledních letech jsem měl pocit, že právě tolerance k názoru ostatních a schopnost debaty o různorodých názorech se z naší společnosti začíná vytrácet. Lidem jsou jejich názory vyčítány a lidé čím dál tím častěji dostávají kvůli svým názorům velmi rychle a snadno zjednodušující nálepky. Nemálo k tomu samozřejmě přispívá fenomén sociálních sítí a také nejrůznějších vlivových serverů, které se buď snaží stát nenápadně na hranici dezinformací, či již zcela veřejně a otevřeně tuto hranici překračují.

Konference "Evropa bez železné opony: 30 let svobody" pro mě byla poznáním, že dialog lze vést vždy, když o něj má druhá strana zájem. Myslím, že za uplynulé tři desítky let se naší zemi v mnohém podařilo naplnit to, co se od revoluce v roce 1989 očekávalo - jsme svobodným, demokratickým státem s rozvinutou ekonomikou i sociálním programem, respektovaným partnerem vyspělých evropských zemí. Přál bych si tak do dalších 30 let, abychom nezahodili to, čeho se nám podařilo dosáhnout a snažili se více zamýšlet nad významem slov, jako je tolerance a pluralita. Právě díky těmto pojmům a jejich respektování byla naše revoluce nakonec opravdu "sametová", díky nim jsme se znovu ocitli ve svobodné Evropě bez železné opony.