Zvýšení poplatku znamená stabilizaci Českého rozhlasu a posílení jeho nezávislosti
Ekonomickou stabilizaci médií veřejné služby, udržení kvality všech klíčových služeb pro veřejnost a posílení nezávislosti – to vše přinášejí zamýšlené změny mediálních zákonů, které dnes na tiskové konferenci představila vládní koalice.
Českému rozhlasu by se tak měl po 18 letech zvýšit poplatek o desetikorunu na 55 korun měsíčně. Zároveň novela zákona, která by měla vstoupit v platnost od 1. ledna 2025, počítá se změnou definice přijímače a rozšířením o přístroje, které jsou schopny přijímat rozhlasové a televizní vysílání po internetu, například mobilní telefony, tablety či notebooky.
Český rozhlas v minulých letech přistoupil k řadě vnitřních úsporných opatření, zejména v oblasti provozních nákladů a v personální oblasti, kdy zrušil zhruba 160 pracovních míst. Bez navýšení rozhlasového poplatku, který od roku 2005 činil jen 45 korun měsíčně, bychom se ale nyní kvůli růstu inflace a všech provozních nákladů neobešli. Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby, jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti.
Vládní koalice předložila návrh na novelizaci zákonů o Českém rozhlase a České televizi a Zákona o výběru rozhlasových a televizních poplatků. K posílení nezávislosti médií veřejné služby a ke stabilizaci jejich financování se nynější kabinet zavázal ve svém programovém prohlášení. U zákona o Českém rozhlase se v současné úpravě diskutovalo zavedení některých změn, které se týkají například činnosti Dozorčí komise Rady ČRo či úpravy parametrů pokrytí celoplošných stanic. V případě Zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je největší změnou navýšení měsíčního rozhlasového poplatku na 55 korun měsíčně, změnu definice přijímače a také úpravy v případě výběru poplatků u právnických osob.